Jaké pečivo konzumovat a jaké najdeme v našich obchodech?
Chlebu se od nepaměti dostávalo náležitých poct a patřil za základní potravinu v celém světě. První zmínky pečení chleba sahají do doby až 6 000 let před našim letopočtem. Lidé si nejprve pekli chléb doma, následně od 18. stolení byla tato činnost svěřena do rukou pekařů. Pekaři byli ve společnosti velmi uznávaní lidé, toto řemeslo podléhalo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl pekař potápěn v pytli či velkém koši do řeky Vltavy.
Současná realita
Rychlost dnešní doby a naše rozmazlené chuťové buňky celý proces dokonala a na pultech obchodů si můžeme zakoupit její výsledek. Bohužel kvantita a ekonomická efektivita získala přednost před kvalitoua dopadem na naše zdraví, což si mnozí vůbec neuvědomujeme. Několik posledních desítek let je však toho důkazem v podobě rostoucího počtu alergiků, pro které se takové pečivo stává nestravitelným.
Průmyslově zpracované pečivo z droždí a bílé mouky totiž nedostatečně rozkládá všechny moučné složky, mimo jiné i lepek a tak se stává, že nám více překyseluje organismus, zatěžuje žaludek a střeva, nadýmá, má kratší trvanlivost a navíc, takové pečivo má vysokou energetickou hodnotou s minimem živin a vede náš národ k obezitě. Celý proces modernizace je ještě v posledních letech dokonán přáním zákazníka mít pečivo na pultech neustále čerstvé, což nám supermarkety velmi rády plní rozpékáním zamraženého pečiva ve vlastních pekárnách.
Zvyšující se množství alergiků a kladení důrazu na zdravý životní styl v dnešní době naštěstí vrací na pulty obchodu i kváskové chleby pečené tradičním způsobem. Na pultech supermarketů takové pečivo bohužel nenajdeme. Vždy se u pečiva označeného jako kváskové informujte, zda opravdu droždí neobsahuje. V našich řetězcích je totiž běžnou praktikou, že droždí výrobci přidávají i do kváskových produktů.
Jak ovlivňuje droždí v pečivu naše zdraví
- Pečivo se vyrábí z pivovarních kvasnic, které potřebují ke svému bujení cukr. Spojení droždí, cukru a bílé mouky negativně ovlivňuje glykemický index výsledného produktu a zvyšuje obsah cukru v krvi. Mimo jiné cukr zajistí návykovost chutí a nutí nás jíst větší množství než je pro tělo potřeba.
- Vysoká rychlost množení kvasinkové buňky je radostí pro výrobce, ale pro naše tělo zajišťuje i větší množství plísní. Na to nezapomínejme.
- Navíc při výrobě droždí se dnes používají i chemické látky v podobě syntetických olejů, kyseliny sírové aj., které naše tělo nemálo zatěžují.
- Živé organismy z droždí přeměňují cukr na alkohol a oxid uhličitý. Výrobci mají opět radost, protože výroba je rychlejší, řiditelnější a neskutečně levnější v porovnání s pečivem kváskovým. Otázka je na nás, chceme tyto dvě složky denně přijímat do svého těla?
Co dokáže přírodní kvásek
Hodnota chleba tkví v jeho vlastnostech. Po mnoho tisíc let se vyráběl kváskový chleba obsahující pouze mouku, vodu, sůl, případně směsi semínek a koření zajišťující dostatečnou výživu pro bakterie v našich střevech a pyšnící se svoji vůní a chutí.
- Kvásek vzniká pouze ze základních surovin, tou jsou mouka a voda, které při určité teplotě fermentují (kvasí).
- Při kvašení vznikají přirozené procesy, podobné klíčení obilných zrn, ale díky rozemletí zrn na mouku fermentují rychleji.
- Enzymy rozkládají šrot na jednoduché cukry, které jsou potravou pro bakterie mléčného kvašení, vzniká kyselina octová a mléčná- takové prostředí zamezí vznik patogenních bakterií a plísní jak v produktu, tak v našem těle.
- Kváskový chléb vydrží, pokud ho nesníme 7-10dní.
Co získá tělo z kváskového chleba
- Lepší stravitelnost, bez nadýmání
- Nižší energetickou hodnotu, vyšší množství živin a vyšší pocit zasycení
- Bakterie podporující střevní mikroflóru a tím kváskový chléb pomáhá zvyšovat imunitu našeho těla
- Vyrovnanou chuť a vůni při jídle
S problematikou pečiva souvisí v dnešní době i jeho přílišná četnost konzumace. Pečivo není jenom chleba či rohlík, ale jsou to všechny sušenky, koblihy, plněné šátečky, buchty ať sladké či slané, které většina lidí jí v průběhu celého dne.
