Covidová realita člověka milujícího svobodu vlastního rozhodnutí.

Sdílím svůj příběh pro ty z vás, kteří rádi hledáte svoje vlastní cesty, pro ty, kteří uvnitř svého srdce víte, že jít s davem prostě nemůžete, cítíte něco, co vám dává jasnou stopku a říká, je i jiná cesta. Vy ostatní, kteří to máte jinak, nemusíte číst tyto řádky dokonce, a rozdmýchávat své emoce.

Od svých 20 let si plně zodpovídám za své zdraví sama. Hledám v sobě souvislosti, které mě dovedly k pochopení, jak moje tělo funguje a k přírodnímu způsobu léčby. Stálo mě to hodiny a hodiny učení, hledání a propojování směrů západní a východní medicíny, ale nikdy jsem nepochybovala, že to má smysl.

Dnes po 25 letech od svých začátků a 8 letech profesního poradenství, stojí za mnou celkem dlouhá řada klientů (a andělů od nich na poličce, kterých si nesmírně vážím), kteří se mě dnes ptají na názor, jak Covid zvládnout jinak, než pouhým očkováním nebo paralenem. Než se rozepíšu o své osobní zkušenosti s průběhem Covidu, tak velmi důrazně apeluji na všechny, kteří ještě s onemocněním nemají osobní zkušenost, buďte připraveni a mějte jasno, jak chcete onemocnění řešit. A je úplně jedno zda se rozhodnete si zavolat lékaři o Ivermectin, nebo si řeknete o monoklonální látky, nebo se necháte preventivně hospitalizovat v nemocnici, nebo se rozhodnete pro přírodní způsob léčby doma. Je ale potřeba vědět, co dělat, na koho se obrátit s žádostí o pomoc a mít po ruce potřebný arzenál, který vaše tělo v případě, že to nebude jen rýmička bude potřebovat.

A teď už k mé cestě, kterou rozdělím do třech částí. Před onemocněním, průběh onemocnění a regenerace po nemoci.

Téměř celé dva roky jsem měla prostor pracovat se svým fyzickým tělem a myslí a připravit se na okamžik, co když nebudu ta vyvolená a přes všechny své snahy onemocním (ne že bych to před tím nedělala). Byl to proces velmi přirozený, jen vzhledem k tomu, že jsem člověk od přírody pohodlný, vyžadoval více moji vůle, abych vydržela dodržovat pravidelnost režimu, který jsem si stanovila.

  1. Denní pobyt na čerstvém vzduchu alespoň 40minut denně
  2. 4x týdně jin jóga, která protáhne a okysličí maximum buněk v těle
  3. Minimalizace času, kdy mám roušku či respirátor na puse
  4. Nezapínat televizi a vyhýbat se internetových zprávám
  5. Odlehčená strava zaměřená na posílení sleziny
  6. Sprcha studenou vodou alespoň nohy a ruce – to bylo pro mě, teplomila největší šílenost!
  7. Zajistit stabilitu a dostatečnou výši živin v těle – skvělý pomocník MULTISERAFIN
  8. Zajistit maximální střevní imunitu – zde mi pomáhá DRAČÍ KREV nebo IMUNOFUNGIN
  9. Dělat svou práci, které mě nesmírně naplňuje a být s lidmi, které mám ráda.

A tak šel den po dni a já ve své realitě žila, dá se říci bez větších změn, svůj normální život. Má mysl byla skálopevně přesvědčena, že mě se tato nemoc netýká.

Počátkem prosince onemocněl Covidem můj táta, který žije ve své domácnosti sám, je neskutečně tvrdohlavý, svéhlavý a za každou cenu soběstačný :). Tati, jestli to čteš, tak tě zdravím :). Nástup nemoci byl velmi rychlý a fakt tvrdý a přes všechny mé zkušenosti jsem dostala poprvé za celou tu dobu strach. To je však jiný příběh, ale i ten dopadl dobře. Píšu to proto, že jsem si pak následně uvědomila, že právě tyto EMOCE se staly pro mě osudné, oslabily mé tělo natolik, že do týdne jsem s Covidem ležela doma taky.

Nejprve jsem ztratila hlas, začala mě bolet hlava a tělo mi začalo tak nějak divně brnět, nešlo v noci spát, a nejpodivnější bylo, že přes všechny tyto symptomy jsem měla pořád dost energie. Podobný stav jsem nikdy nezažila. Zvedla jsem okamžitě dávkování DRAČÍ KRVE co 2 hodiny a nasadila Vilcacoru a kapsle Plíce. Trvalo to takto 4 dny a po celou tu dobu jsem měla antigenní testy NEGATIVNÍ! Následně jsem dostala horečku, a začala mě neskutečně bolet páteř, která mi nedovolila ani ležet, ani spát, jen jsem pochodovala po místnosti a prosila své tělo, ať už to přejde. V tuto chvíli jsem přidala mistra mezi houbami na viry – CORIOLUS. Potřebovala jsem sebrat všechnu sílu, protože mě čekala povinnost v tomto stavu sednout do auta a zajet si na PCR test pro potvrzení toho, co jsem sama už téměř týden věděla, ale moje touha, že budu moci do sauny, do kina a jako normální člověk se najíst v restauraci a ne z umělého boxu na pracovním stole vyhrála a jela jsem. Byla jsem oficiálně nazvaná „pozitivní“.

Koncem prvního týdne, podotýkám 6 den bez spánku, jsem ztratila čich a chuť a bolesti těla se začaly pomalu měnit. Stav se nečekaně zlepšil a já se těšila, že mám vyhráno. Opak byl pravdou, byl to pouze čas na oddych. Následný den tělo zcela zesláblo, ulehla jsem do postele, bolesti se přestěhovaly do spodní poloviny těla, moje nohy se místy chovaly jako ochrnuté, vše se však velmi rychle po těle měnilo a střídalo, což mě drželo v klidu, že je vše v pořádku. Výrazně se mi zhoršil zrak. V jednu chvíli však přestala legrace.

Zůstala jsem tupě koukat a jen pozorovala jako by z nadhledu, že nemůžu vůbec nijak reagovat. Jako bych vůbec neměla tělo a vše se odehrávalo úplně v jiném prostoru. Byla jsem vnitřně na můj vkus moc klidná. Zde nastoupil manžel, dal mi mokrý hadr na hlavu, posadil mě do otevřeného okna, na ruku nasadil „chytré hodinky“, které nás ubezpečily, že saturace zcela v pořádku. Ze stavu mě po několika minutách vyvedlo vědomé dýchání, které mě navrátilo zpět k zvědomění celého těla.

Byl to nezapomenutelný zážitek. Podobný jsem už slyšela z více zkušeností a myslím si, že to je ten bod, kdy si lidé zavolají záchranku a končí pak v nemocnici. Následující týden jsem zesláblá trávila v posteli, a čekala, až mé tělo opět dostane sílu. Vstala jsem 14 den.

Můj způsob léčby:

  1. Dračí krev, Coriolus, Vilcacora, Plíce, MultiSerafin  – vše produkty Serafin
  2. Bylinný čaj Analgetik, Čajový koncentrát Průdušky a plíce nebo Klouby a páteř.
  3. Paralen – vyzkoušela jsem snad po 15 letech a je fakt, že jako jediný na chvíli vypnul bolest.
  4. Homeopatika
  5. Léčivá meditace Miloslava Zelenky
  6. Vlastní mysl, vědomé dýchání, podpora mého zlatého muže.
  7. Dovolit si vypnout telefon a být tyto dny sama se svým tělem.

Když jsem vstala z postele, tak první myšlenky mi říkaly, obleč se a běž se projít ven. Jenže jen sejít a vyjít schody do prvního patra byly pro mě hotová Lysá hora. Nešlo to. Slabost těla přetrvávala a v tuto chvíli se přidalo zhoršené dýchání. Stav se měnil velmi pomalu. První procházka byla asi 2km dlouhá a půl dne jsem pak ležela u pohádek. Ještě že byly ty Vánoce. Hrůza, ale věděla jsem, že musím dát svému tělu čas a maximální podporu v podobě odpočinku a výživy.

Můj způsob regenerace:

  1. Čajový koncentrát Průdušky a plíce
  2. Cordyceps,  Plíce, Imunofungin, Multiserafin
  3. Vlasové propolisové tonikum Pleva
  4. Pomalé rozcvičování těla jógou
  5. Začala jsem intenzivně zpívat
  6. Denně procházky na čerstvém vzduchu
  7. Spánek dle potřeby těla 8-10 hodin.

Dnes po měsíci a půl jsem zcela bez potíží, zrak i kvalita vlasů se vrátila do normálu, vrchol Javorového zdolám lehce ve skvělém časovém limitu a jako bonus jsem si dopřála dvou hodinový pobyt v saunovém wellnes.

Co mi to všechno dalo?

  1. Pokoru a neskutečnou vděčnost svému tělu a své mysli, že má takovou sílu.
  2. Obdiv naši planetě a přírodě za tak účinné léčebné prostředky, které nám nabízí
  3. Vděčnost, že můžu zase pracovat a trávit čas s dětmi, rodiči, manželem a přáteli.
  4. Ujištění, že jsem se rozhodla správně.
  5. Rozhodnutí, že i nadále budu pečovat o své tělo s důsledností a láskou, protože jiné tělo v tomto životě nedostanu a právě ono je vstupenkou k mému radostnému a pohodovému životu.

Děkuji vám všem, kteří jste došli až ke konci těchto řádek. Mějme odvahu sdílet mezi sebou svoje příběhy, mějme odvahu důvěřovat vyšší síle, která je ve všech okamžicích v každém z nás. Mějme odvahu si dovolit žít život tak, jak k nám přichází, a nebojme se změn, vždyť věčná změna je ta jediná jistota, kterou nám život neustále nabízí.

S láskou a úctou Bára Harvišová

Album Srdce zpívá, Slnko v srdci

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.